Vnímejte pozorně. Poslední výstava PLATO v Kanceláři pro umění nabízí erotic eco-drama

V Ostravě, ve městě zjizveném těžkým průmyslem, v místě, kde se po dlouhá desetiletí nebylo možné zdravě nadechnout a kde si lidé po celé dvacáté století vědomě vybírali půdu pod nohama, pak ji spálili a nakonec jakkoliv toxicky vstřebali do svého organismu, v tomto místě je nabídnuta tak trochu jiná subtilní a mnohovrstevnatá nóta ve vnímání environmentálních problémů. Otázkou ale zůstává, je-li průkazně výstavou zkonstruována.

Galerie PLATO pro sestavení výstavy Heroic vs Holistic oslovila sestry Danielu a Lindu Dostálkovy. Nově se už s dramaturgií galerie budeme setkávat v prostorách bývalého hobby-marketu Bauhaus. „Punkově-kancelářská“ etapa městské galerie je zakončena mezinárodní výstavou, která opět dokazuje, že právě stísněnost a atypicky negalerijní prostory nejsou překážkou pro vizuálně atraktivní a tematicky výživnou výstavu, a tou Heroic vs Holistic zcela jistě je.

Barbara Falender: Erotic Pilows, 1973-2006

Oproti předchozímu projektu, v němž instalace expandovala do prostoru, se nyní setkáme s obvodovým schématem, který ze své podstaty jednotlivá díla nekonfrontuje, nýbrž kontinuálně navazuje v jakémsi epickém toku završeném malbou na stropu od korejské umělkyně Miyeon Lee. Co se týká komplexního mediálního obsazení, na výstavě nalezneme drobné plastiky z mramoru, alabastru a biskvitového porcelánu, akrylovou malbu na plátně, malbu na stěně, fotokoláže, UV tisky na zrcadle a full HD videa.

Výstavní celek působí designově exkluzivně a v detailu i kompozici propracovaně. Nezapřou se zde kurátorky, které jsou samy produktivními multižánrovými umělkyněmi. Jejich silným osobním otiskem je i samotný výběr autorů, které znají nebo u nichž studovaly, jmenovitě významní polští umělci starší konceptuální generace Grzegorz Kowalski a Barbara Falender a zástupci mladé generace, Němec Beny Wagner a již zmíněná jihokorejská autorka Miyeon Lee. Na genderově vyváženém půdorysu zastoupení dvou mužů a dvou žen lze hledat jistou autonomii tradičně vnímaného mužského a ženského principu, tedy racionálního, silového- heroického, versus intimního, iracionálního, celistvého – holistického. Právě s těmito dvěma póly výstava v záměru pracuje a nějakým způsobem vztahuje polohu mentorského zápasu o vyřešení environmentální krize s opoziční polohou něžného intimního žalu. Obecně se tak kurátorky zamýšlejí nad vytěsňováním niterných prožitků ve vztahu k ničení životního prostředí na úkor racionálních výzkumů, varovných čísel a heroických gest, která ale, jak vidno, obrat stejně nepřináší a stávají se jen etablovanou součástí jakési bezzubé alarmující rétoriky.

Miyeon Lee: Absence of Mountains, 2017

Je pro mě nepochopitelné, že kurátorky vůbec nezapracovaly silný étos města, v němž se výstava odehrává. Právě Ostrava je totiž onou dramatickou scénou, kde je možné pozorovat heroickou a nikdy nekončící politickou mašinérii podpůrných ekologických opatření, která se ovšem v důsledku míjí účinkem a Ostravanům tak nezbývá než holisticky zakoušet hořký každodenní žal tohoto místa.

Už prostor před kanceláří na Českobratrské ulici s emisní měřicí stanicí a skomírajícími bylinkami zasazenými do betonového břehu nově se vinoucí asfaltové komunikace přímo vybízí k interakci. Vztažení tématu k Ostravě jakožto městu s ohromnou ekologickou zátěží a na ni navázaným společenským pnutím by mohlo výstavu místně dobře zasadit.

Uchopení samotného tématu a jeho heroické a holistické bipolarity prostřednictvím výtvarných děl jsou ale pro mě na výstavě problematické a nezjevné. Propojení přílišných vrstev vztažených ke konceptu výstavy, jako jsou environmentální krize, mytologie, náznak genderových predispozic, objektově orientované filozofie, a to vše prodchnuté jakousi konceptuální prací s tělesnou gesticitou a intimní erotikou se pro mě stává v důsledku nepropojenou a nezřetelnou mozaikou.

Daniela & Linda Dostálkovy: Acid Rain, 2017

Jak například souvisí intimně erotické práce B. Falender a tabu bořící obnaženost v díle G. Kowalskiho, která jsou, troufám si říct, zatížená konkrétním kontextem rigidně-katolického Polska, s dvojí polohou vztahování se k environmentální krizi? Nechci se dopouštět racionálního znásilňování, ale dle námětové propozice se nabízí hledat zařazení v té či oné škatulce a ano, Barbara Falender v této optice nabízí holistickou a mytologicky širokou polohu svého umění, ale ta mi nějak nezapadá do vztahu k environmentální otázce. Podtitul Erotic eco-drama tak pro mě zůstává stejně záhadným jako hranice oné ekologické bipolarity, o níž se v anotaci kurátorky teoreticky opírají a kterou jsem také nebyl schopný vydestilovat.

Beny Wagner: Eye Farm, 2016

Otázkou přináležitosti k tematické dramaturgii výstavy pro mě zůstává například i koncept Benyho Wagnera nazvaný Apparitions. Jde o vystavená zrcadla s UV tiskem, nesoucí přenesený videozáznam z CCTV kamery zachycují nahého muže pod vlivem LSD, jenž podlehl halucinační iluzi, že je sibiřským tygrem. Nezaregistroval jsem, že by tento podstatný a zajímavý kontext díla byl někde vysvětlen. Pokud bylo záměrem ho vytrhnout, nemůžu přijít na to, jak má dílo do celku zapadat, a i pokud by známý byl, tápu v jeho participaci stejně.

Beny Wagner: Apparitions, 2017

Takto problematicky ve vztahu k celku a tématu se mi vlastně jeví celá výstava. Nabízí mnoho, ale spíše v jednotlivostech. Jen nad mnohovrstevnatými videi Benyho Wagnera a malbou Miyeon Lee je možné prosedět a přemýšlet hodiny. Jistě návštěvníka zasáhne i intimní něha dokonale propracovaných plastik Barbary Falender, výstava má také svou expresivní naléhavost především díky zvuku videa Acid Rain od sester Dostálkových.

V celku jsem ale nebyl schopen uvažované téma zachytit a prožít. Jednak se již předem rozmělnilo v anotačních materiálech k výstavě, které přílišně navrstvily obsah, a jednak mi ho nezjevila ani samotná díla ve vzájemné interakci. Snad se to čtenářům těchto řádků podaří lépe než mně, a pokud ano, tak není chyba na straně kurátorek, ale v mé neschopnosti vidět.

Kancelář pro umění PLATO: Heroic vs. Holistic (erotic eco drama). Moravská Ostrava, Českobratrská 188/14. Kurátorky: Daniela a Linda Dostálkovy. Výstava potrvá do 28. ledna 2018.