Madona trůnící s klobásami, pocta roztrhanosti a druhý břeh aneb Bauhaus plný performerů

Provizorně zpřístupněná hobby prodejna bývalého Bauhausu nedaleko Stodolní ulice znova nadchla ostravskou uměleckou scénu. Okázalou velikostí i vítězstvím ducha nad hmotou, respektive umělecké tvorby nad globálním konzumem. Díky záslužnému kroku ostravských radních je Bauhaus již od ledna městskou galerií PLATO, čeká ho však nákladná rekonstrukce.

Bauhaus je plocha s podobnou rozlohou jako Kuří rynek, takže Ostravané se mohou těšit na jednu z největších galerií v republice. Zatím ale mohou jen ochutnávat, hala je zpřístupňována výjimečně, v rámci stavebních prací pak bude pochopitelně uzavřena. Její současnou surovou podobu v lehce brutalistním a zároveň postnormalizačním kostýmu si je ale nutno užívat, po rekonstrukci se tahle patina z divokých devadesátek, kdy zde společnost Bauhaus začala působit, zřejmě  vytratí.

Dnes už je objekt, stejně jako sousední jatka, opět v majetku města a ve středu večer sem PLATO pozvalo významné performery středoevropského prostoru, ovšem říznuté i zbytkem planety, protože performeři jsou dnes zvláštní nadnárodní diasporou. Série performancí, která byla velkolepým doplňkem výstavy Přípravný portrét Mladé dívky v Kanceláři pro umění PLATO, odstartovala projektem legendární osmdesátileté polské performerky Natalie LL a o polovinu mladší umělkyně Aleksandry Ska. (Mimochodem, Natalie LL bude na podzim vystavovat v ostravské Fotografické galerii Fiducia).

Performerka Aleksandra Ska během akce PLATO v Bauhausu. (Foto: M. Popelář)

Aleksandra Ska se provlékla děravým stolem, ozdobila klobásami a usedla na trůn. Performance trochu připomínala pouliční akci Martina Zeta v parku u Dolu Jindřich v únoru 2015, při níž umělec pracoval s hromadou jitrnic. Zet ovšem výstup podal hlavně jako sociální intervenci a šéf PLATO Marek Pokorný ji tehdy komentoval: „My děláme umění bez pointy.“

Performerka Aleksandra Ska. (Foto: Martin Popelář)

V Bauhausu teď šlo o vrstevnatější akci. Video pionýrky performativního umění v Polsku Natalie LL třeba nějaký čas zobrazovalo ústa pojídající banán. Madona trůnící s klobásami ale nebyla nutně protipólem klipu, protože klobásy prý byly veganské.

Umělkyně předvedly to, co o nich předem hlásal program. Pracovaly s instalací a videem jako s vizuálními a haptickými metaforami, jejichž cílem je transformovat společenské a kulturní vzorce myšlení a konání.

První, co během performance problesklo hlavou autorovi tohoto textu, byla otázka, na kterou dosud nedostal odpověď: „Proč se pro vegany a vegetariány produkují výrobky ve tvaru masných produktů?“ Tedy všechny ty biftečky, párečky, salámky a další napodobeniny masa, přičemž často je použito i řeznické názvosloví. Aleksandra Ska teď odpověď minimálně naznačila.

Z performance v bývalém Bauhausu. (Foto: Martin Popelář)

Pražský rodák Lukáš Hofmann žije v Berlíně, spřízněný okruh spolupracovníků, které zapojuje do scénických obrazových performancí, si ale dokáže najít kdekoliv na světě. Ať už na berlínské scéně, ve Stockholmu, v Kabaretu Voltaire v Curychu, nebo před několika dny na přehlídce Documenta v řeckých Athénách.

Z performance v bývalém Bauhausu. (Foto: Martin Popelář)

Pokud jde o nejsilnější dojem z hromadné performance čtyřiadvacetiletého Lukáše Hofmanna, je to ROZTRHANOST. Scéna připomínala nákladní škuner, jemuž došlo palivo a pohání ho pouze vítr opřený do rozevlátých cárů plachet. Vlasy aktérů byly rozčepýřené, šaty trochu rozervané. Bauhausem bloudily rozpolcené duše mladých mužů a žen, protože v dnešním rozporuplném světě se je těžké rozhodnout, kde je pravda. Na sociálních sítích? V televizi?

Z performance v bývalém Bauhausu. (Foto: Martin Popelář)

Projekt dokonale souzněl s aktuální výstavou Přípravný portrét Mladé dívky v Kanceláři pro umění PLATO v Českobratrské ulici. Textil, hadry, stopy zrušených krámů. Performeři diváky mazali vonnými mastmi, našeptávali jim bludy a zároveň jim poskytovali první pomoc. Zmatek nad zmatek, tak jako když člověk brouzdá Facebookem.

Z performance v bývalém Bauhausu. (Foto: Martin Popelář)

Po přestávce, kterou vyplnil DJ Strachkvas, dostal prostor Aditya Mandayam, třiatřicetiletý Ind působící v Polsku a Rakousku, který přijel s početnou skupinou performerů sdružených v seskupení Brud (polsky špína). Parádní je, že tento indicko-polský kolektiv působí v bývalých jatkách v centrální Varšavě a teď se ocitl u jatek v centru Ostravy.

Aditya Mandayam v bývalém Bauhausu. (Foto: M. Popelářú

Rozsvěcují se červená světla, Bauhausem kráčí Tintin i Lenin, ale k legraci je hodně daleko. Tohle bude performance temná jako noc a podobně bolestná jako předchozí vystoupení. V tu chvíli autorovi tohoto textu přijde sms zpráva, že před pár minutami zemřel ostravský básník Jaroslav Žila. Dále už vystoupení přesně nevnímám, ačkoliv možná o to intenzivněji. Scéna v potemnělém Bauhasu mi najednou připomíná bájnou řeku Styx a performeři jsou pro tuto chvíli převaděči na druhý břeh…