Dva úplně nazí v muži v Divadle Mír dokazují, že i bulvární komedii lze povýšit na skutečné umění

Bulvární divadlo má totiž jediný hlavní účel: pobavit a umožnit relaxaci. Měřítko kvality je jednoduché. Předváděné hry by měly být plné komiky, vtipu, a hereckých příležitostí, a to vše při dodržování co nejvyšší laťky vkusu bez samoúčelných vulgarit. To vše komedie francouzského autora Sébastiena Thiéryho Dva úplně nazí muži nabízí, a inscenační tým potenciálu textu vrchovatou měrou využívá.

Hraje se v překladu Kateřiny Neveu. Režisérem inscenace je umělecký šéf ostravského Divadla loutek Václav Klemens, který vybral i hudbu. Scénu navrhl scénograf David Bazika, kostýmy vymyslela Marta Rozskopfová. Dramaturgem inscenace je Tomáš Vůjtek. Kdo nositele těchto jmen zná, ví, že bývají často podepsáni pod divadelními artefakty té nejvyšší umělecké úrovně.

Čtveřici postav ztvárnili Vladimír Polák, člen činohry Národního divadla moravskoslezského, Štěpán Kozub, člen hereckého souboru Komorní scény Aréna, Pavlína Kafková, (kolegyně V. Poláka z činohry  NDM), a Pavla Gajdošíková (Divadlo Petra Bezruče). Výčet domovských scén naplňuje další vizi ředitele Čuby, který hovoří o svém divadle jako o fóru tzv. Ostravského hereckého klubu – společnosti složené z předních herců ostravských divadel, kteří si budou chtít společně zahrát na jevišti Divadla Mír.

Štěpán Kozub a Pavlína Kafková. (Foto: Divadlo Mír)

Zápletka Thiéryho komedie je velmi jednoduchá: jednoho dne se v jedné posteli probudí vedle sebe spící dva úplně nazí muži, společníci právnické firmy Krečmer (Vladimír Polák)a Průša (Štěpán Kozub). Ani jeden z nich vůbec netuší, jak se do prekérní situace dostal. Vzápětí vchází do ložnice, kde oba se oba naháči pokoušejí zjistit, jak se pod jednu přikrývku a k tomu nazí dostali, Krečmerova manželka Kateřina (Pavlína Kafková). Aby toho nebylo dost, v závěru vstupuje do děje mladá žena, a jak se brzy ukáže, je to prostitutka.

Celá situace je navýsost absurdní. V programu k inscenaci je zmínka o absurdním divadle a jeho vrcholných představitelích Samuelu Beckettovi a Eugénu Ionescovi. Filozofické hloubky jejich děl Thiéry hra sice zdaleka nedosahuje, ale co se slovního a situačního humoru týká, v mnohém je předčí. Thiéry vychází z tradice francouzské frašky, z žánru, ve kterém hlavní postavy řeší nastalou nežádoucí situaci  výmluvami a lží, čímž ovšem jejich problém stále více narůstá.

Momentka z inscenace Dva úplně nazí muži. (Foto: Divadlo Mír)

Pavla Gajdošíková má ze všech čtyř představitelů nejméně textu. Roli prostitutky však zvládá bravurně, a to jak v mluveném, tak tělesném  projevu. Pavlína Kafková nasazuje široký rejstřík vyděšené, rozčilené, nešťastné, rozzlobené, odhodlané i bezradné, opuštěné, a nakonec milující manželky. Její Kateřina je plná energie, herečka se opírá hlavně o jednání slovem. Jak je u žánru bulvární komedie podmínkou, její repliky nacházejí patřičnou odezvu ve smíchu diváků.

Bránice publika ale masírují hlavně oba mužští představitelé. Vladimír Polák rozehrává svého Krečmera pozvolna. Zpočátku převážně v konverzační rovině, postupně přidává kapku po kapce i pohybové komiky, aby před závěrem doslova exceloval v tanečním čísle, ozdobeném navíc akrobacií.

Vrcholný herecký výkon odevzdává Štěpán Kozub. Herec, známý ostravskému publiku především z komorního prostoru své domovské scény, dokazuje, že mu vůbec není cizí herecké gesto, které vyžaduje rozměrný divadelní sál a rozlehlé jeviště. Zvládá celý prostor hlasově naprosto bez problémů a ukazuje, co je to komplexní herectví nejvyšší kvality. Téměř každá jeho replika probouzí pobavení v hledišti, a stejně je tomu u gest a pohybových či mimických kreací – Kozubovi dokonce stačí jen pohled ke stropu, a diváci se popadají za břicha v záchvatech bouřlivého smíchu.

Ze sobotní děkovačky. (Foto: Divadlo Mír)

Ostravská inscenace bulvární komedie Dva úplní nazí muži dokazuje, že žánr komerčního zábavného divadla lze povýšit na skutečné umění, je-li naplněn herectvím a vkusem. Pokud i další inscenace Divadla Mír půjdou stejnou cestou, má Ostrava další argument pro tvrzení, že na zdejších jevištích se rodí to nejlepší divadlo v České republice.