Jiří Sedláček si zahraje rockera Falstaffa a těší se: V létě žením syna a zase půjdu na Colours

Veselé paničky windsorské jsou podle některých názorů jediný Shakespearův bulvár. Tedy bulvární komedie. Je to pravda?

Dá se to tak říct. Windsor je v podstatě maloměsto, tam se to vše odehrává. A v takovém maloměstě jsou více vidět všechny negativní vlastnosti lidí, které jinak na první pohled a ve velkém městě hned tak ani vidět nejsou. Ani ve svém okolí tak nevnímáme, že někdo chce provdat dceru za někoho jiného než jeho manželka, ale na maloměstě se to všechno rychle všichni dozví. Ve veselých paničkách to zdánlivě poklidné až nudné městečko Windsor naruší právě Falstaff, který je přímo Shakespearem popsán jako starý tlustý svůdník. Takže jsem rád, že jsem nemusel hubnout. Navíc v naší inscenaci je Falstaff starý rocker, který už má vrchol za sebou, ale ještě si to nepřipouští. Takže zase já. Nemusel jsem se ani dát ostříhat, nemusím se oholit. Falstaff přichází rozčeřit vodu, ale město se proti němu nakonec semkne, protože co tady má nějaký přivandrovalec svádět naše ženy, že ano!

Martin Hilský, v jehož překladu hrajete, říká, že každá inscenace jakékoliv Shakespearovy hry  v jakékoliv době a v jakémkoliv místě na světě si sama říká o aktualizaci, ba dokonce se sama aktuální stává, i když o to inscenátoři ani neusilují. V čem je vaše inscenace aktuální?

Kontakt s realitou je tady dán právě tím, že Falstaff je stárnoucí rocker. Takový, který má pocit, že je pořád in a nevšiml si, že doba už pokročila. Myslí si, že má pořád nárok na fanynky, že jeho hudba je pořád dobrá, že ji všichni poslouchají a že mu všichni tleskají. Je nabubřelý, myslí si, že je hvězda, je arogantní. Divadelně aktuální je to pak proto, že je v Shakespearově hře živá hudba. To moc často nebývá.

Tvoje kapela Moby Dick hraje v inscenaci proto, že Falstaff je tu vyložený jako rocker?

Ano.

Rockeři jsou většinou rebelové. Tedy ti opravdoví. To ale Shakespearův Falstaff zrovna není. Je to  v tvém pojetí ta rádoby hvězda, která se spíše než o rebelii snaží přes rockerskou image svádět fanynky?

Přesně tak. On tady přímo nerebeluje. Možná trochu muzikou. Je fakt, že Falstaff chce ženy balit proto, aby je obral o peníze. Jestli je to aktuální, nevím. Pak to ovšem bylo aktuální i v době, kdy to Shakespeare napsal, a je to tedy aktuální pořád.

Tak slavní rockeři sice balí holky, ale ne kvůli penězům.

No právě. Jenže tady je to tak, že on chce své oběti obrat o jejich čest i o jejich peníze, také o tom mluví, ale na druhé straně ony se mu opravdu líbí, takže by je chtěl s radostí i svést.

Jiří Sedláček a Lada Bělašková na zkoušce. (Foto: Radovan Šťastný)

Tahle komedie je asi opravdu oddechová, ostatně takové inscenace se dávají na konci sezóny, takže tam asi nehledáte nějaké vážné téma. Ale peníze, tedy jejich moc, to je dnes vážné téma …

Nepřímo se toho možná dotkneme, ale není to hlavní cíl.

Pojďme tedy k účasti tvé kapely Moby Dick ve Veselých paničkách windsorských. To je první účinkování této skupiny v divadelní inscenaci? A kdo vůbec tvoří tuto kapelu?

Ano, tahle kapela ještě na divadelním jevišti nehrála. Vznikla na základě mé skupiny Archa N, která působila na hudební scéně od druhé poloviny devadesátých let minulého století. A z této kapely vyplul Moby Dick & Big George. V kapele hraje baskytarista Lukáš Hradil, bubeníkem je můj syn Ivo Sedláček. Ten má ovšem moc práce, takže ho občas zaskakuje, a tak tomu bude i ve Veselých paničkách, jeho bývalý učitel hry na bicí Kuba Kupčík.

Repertoár tvoří převážně tvoje písničky?

Ano, je to moje hudba s mými texty. Kromě jedné písničky, jejímž autorem je Bodit Ley. Jinak jsou to  sondy do života s dadaistickými texty a humornými pointami.

A co zazní v inscenaci?

Úplně nové písničky s texty Williama Shakespeara, které jsou převzaté přímo z textu hry. A také hrajeme veškerou scénickou hudbu, a to i k přestavbám scény. Takže já mám takovou zvláštní službu – kromě Falstaffa hraji jako kytarista veškerou muziku, která zazní v průběhu celé inscenace.  Kytaru mám samozřejmě na zádech nebo v ruce i jako Falstaff. Což není nijak lehké, on to není zrovna lehký nástroj, já tam nehraju na španělku, ale mám elektrickou kytaru, která něco váží. Takže mi místy až ohýbá hřbet. Kluci z kapely mají svoje menší role, hrají moje kumpány. Tedy Falstaffovy kumpány.

Ze zkoušky inscenace Veselé paničky windsorské. (Foto: Radovan Šťastný)

Hrál jsi někdy některou z hlavních Shakespearových postav?

Úplně hlavní ne, ale třeba v Komedii omylů jsem hrál jednoho z dvojčat, to ano. Hrál jsem asi v osmi jeho hrách, ale spíše to byly střední role.

A je mezi Shakespearovými postavami některá, po které toužíš?

Ani ne.  Já všechny svoje postavy beru jako dárek. Měl jsem takové přání, chtěl jsem si zahrát nějakého mentálně postiženého člověka. To se mi povedlo ve hře Elling a Kjell. Měl jsem obrovské štěstí na role a zahrál jsem si úžasné věci. Vyloženě není role, na kterou bych si myslel. Každou příležitost s radostí uvítám, ale jsem samozřejmě připraven i na to, že tohle třeba může být můj vrchol, když se mi to podaří (smích), a pak už žádná velká role nepřijde. Jsou tady mladí, a ti nastoupí místo mne. Přebírají žezlo. To je přirozené. Chlapi mají větší štěstí, protože hlavních rolí pro stárnoucí herečky není tolik jako pro stárnoucí muže. Takže možná ještě něco přijde. Ale jak říkám, jsem připraven i na to, že už to třeba nepřijde. Ovšem nedostatku práce se neobávám.

Už víš, co budeš dělat o prázdninách?

Vím. Chci jít na festival Colours of Ostrava a budu ženit syna …

Kterého?

Míšu.

A koho si bere?  Tedy není-li to tajemství …

Není. Bere si jednu výbornou jazzovou zpěvačku, Danielu Czudkovou. Vystudovala Konzervatoř Jaroslava Ježka a zpívá naprosto skvostně. Když člověk zavře oči, tak má pocit, že slyší vynikající jazzovou zpěvačku černé pleti.

Stane se členkou Moby Dicka?

Já bych ji vzal! Alespoň na nějaké hostování.

A zbytek prázdnin?

Probíhá přestavba naší chaloupky, kterou jakýsi lupič poškodil tím, že narušil vodovodní potrubí, část zdí je z vepřovic, z těch hliněných cihel, a ty vodou změkly, takže se zdi zbortily. Máme co dělat. No a v závěru, nebo spíše na přelomu července a srpna, mne čekají lázně Karlova Studánka.

Tak si tam hezky odpočiň, je tam krásně.

Děkuju.