Ježíše ukřižují na parkovišti před katedrálou aneb s Jiřím Nekvasilem o události sezóny

Ostravské provedení rockové opery Jesus Christ Superstar je beznadějně vyprodáno až do konce sezóny. Lístky zmizely z předprodejů vlastně ještě dříve, než bylo známo obsazení. Představuje pro vás tak masivní zájem závazek vůči publiku? Jste si vědomi toho, že nesmíte zklamat?

Ano, uvedení rockové opery Jesus Christ Superstar je pro naše divadlo velkou výzvou, prostě už jen proto, že jde opravdu o mimořádné dílo. Je výjimečné nejenom svým námětem a uchopením příběhu, ale i hudebním zpracováním. Ve svém žánru patří k tomu nejlepšímu, co v posledním půlstoletí vzniklo. Byť jde o dílo staré čtyři desítky let, provází stále další generace. Já sám se s touto rockovou operou poprvé setkal ve svých patnácti letech na gramofonovém dvojalbu, které mě provázelo nejen v teenagerských letech, ale i později. Zajímavé je, že ve stejném věku tuto rockovou operu objevili i lidé o generaci mladší. Takže ano, cítíme obrovský závazek, ale nejen vůči hudbě jako takové, ale i vůči tématu.

Rocková opera Jesus Christ Superstar má obrovskou sílu i díky neobvyklému zpracování pašijového příběhu, který dnes může znít velmi naléhavě zejména v souvislosti se současnou uprchlickou krizí v Evropě, kdy opět skloňujeme pojmy jako „evropské hodnoty“ a „křesťanské základy“. Je otázka, zda dnes ještě vůbec známe obsah těchto slov. I proto dává uvedení díla a jeho nové zpracování smysl. To, že zájem diváků je obrovský, je pochopitelné. A samozřejmě je naší snahou vytvořit co nejintenzivnější a nejpravdivější inscenaci a očekávání publika nezklamat.

Troufám si tvrdit, že téměř všichni diváci se s dílem už někdy v minulosti setkali, ať už viděli původní film, slyšeli první nahrávku s Ianem Gillanem, setkali se se skvělým pražským nastudováním se Střihavkou, Bártou a Basikovou anebo viděli nejnovější záznam halového turné Arena Tour. Takže mají s čím srovnávat a srovnávat budou. Čím bude ostravská inscenace jiná než dřívější slavné verze?

Bude jiná přece v tom, že vznikla v Ostravě a vznikla v roce 2016, tedy v úplně jiné situaci, než vznikla původní slavná studiová nahrávka nebo film, který je jakýmsi dozvukem éry hippies. Film byl pojatý jako divadlo, které se odehrává v autentických prostorách biblického příběhu. My jsme se rozhodli vyprávět příběh tady a teď.

Na to jsem se právě chtěl zeptat. V propagačních materiálech uvádíte následující motto: „Ostravská inscenace bude odrazem doby, místa a lidí, pro které vzniká.“ Řekněte tedy konkrétně, v čem bude inscenace ostravská a v čem bude současná?

To, že jde o ostravskou inscenaci, pozná divák už před začátkem představení. Hrajeme bez opony. Základem scénografie je divadelně stylizovaná replika prostoru  před vchodem do katedrály Božského Spasitele, která se nachází přímo naproti našeho Divadla Jiřího Myrona, takže divák může mít dojem, že se příběh odehrává na prázdném parkovišti mezi divadlem a katedrálou…

Pašijové divadlo vlastně původně začalo v kostelech a později bylo vyhnáno do ulic před kostely. A to, že se i ostravský příběh bude odehrávat před kostelem, nám dává smysl. Dnes máme v Ostravě nádherně opravenou ostravskou katedrálu – jednu z dominant našeho města, ale otázka je, zda jsme schopni ještě vnímat pravý smysl křesťanství – evangelijního  poselství. Žijeme v době, ve které se vehementně dovoláváme toho, že Evropa je založena na „křesťanských hodnotách“, které si máme chránit a bránit, ale je zde otázka, zda ještě vůbec rozumíme obsahu tohoto pojmu. V tom bude naše ostravská inscenace aktuální! Nová bude i v obsazení, protože umělci, kteří v ní vystupují, nejsou spojeni s dřívějšími inscenacemi, které různou měrou vycházely z ozvěn první pražské verze v Divadle Spirála. Jediná výjimka je představitel Jidáše Roman Tomeš, který zpívá Ježíše v bratislavské verzi. Jinak jde o zcela novou „ježíšovskou“ generaci.

Zatím nejnovější a velkolepá verze, která vyšla na DVD Arena Tour, nabízí velmi nákladnou podívanou s obřími obrazovkami a scénickými efekty. Můžou se Ostravané těšit také na výpravnou podívanou, anebo bude jevištní pojetí spíše skromnější a více se soustředíte na hudbu a hereckou stránku?

Představení Arena Tour, to je je tak trochu extrém. Je to samozřejmě výborné zpracování, které ale vzniklo za úplně jiných finančních podmínek a hraje se v halách pro tisíce diváků. My hrajeme v divadle, které má své dané rozměry, i když není úplně malé. Snažili jsme se, aby jevištní pojetí odpovídalo tomu, co chceme uvedením díla říci, a zároveň odpovídalo intenzitě, kterou chceme příběh vyprávět. Je třeba říct, že ze všech dosud uváděných tuzemských inscenací Jesus Christ Superstar máme nejpočetnější obsazení, co se týče orchestru a sborů. Produkce bezesporu není skromná, i když v ní nebudou žádné velkolepé efekty. Je to inscenace vzniklá pro běžný divadelní prostor a odpovídající finančním prostředkům, které máme k dispozici, ale věřím, že to bude opravdu poutavé divadlo s velkým a kvalitním obsazením.

Jaké bude hudební pojetí? Ptám se proto, že existují různá nastudování s rozdílnými aranžemi, například australské nastudování z roku 1992 je zarámováno v rytmech taneční hudby. Jak to bude v Ostravě?

Je pravda, že pro Jesus Christ Superstar existuje několik partitur, které závisejí na podmínkách, ve kterých je dílo uváděno, existuje dokonce partitura, která počítá pouze se syntezátory, elektrickými kytarami a bicími. My jsme zvolili partituru s rockovou sekcí a s největšími orchestrálními aranžemi, protože máme k dispozici vlastní orchestr. Jde o nejpočetnější možné provedení čítající 33 hráčů!

Národní divadlo moravskoslezské uvádí klasické opery běžně v originálech. Neuvažovali jste, že by se Jesus Christ Superstar uváděl v angličtině? Přece ten příběh všichni dobře znají…

Neuvažovali, protože majitelé licenčních podmínek trvají na tom, aby se dílo v zemích, kde se běžně nehovoří angličtinou, uvádělo v překladu do řeči lidí, kteří na daném místě žijí. Navíc překlad Michaela Prostějovského se již dříve osvědčil, v naší inscenaci budou v libretu jen drobné retuše. Ale v čem bude naše inscenace taky jiná, to bude duet mezi Kaifášem a Anášem, který se v dřívějších českých uvedeních nehrál a který původně vznikl pouze pro filmovou verzi. Na českých jevištích půjde o premiéru tohoto duetu, ke kterému Michael Prostějovský napsal nový překlad a který nese název „Tak zní naše vůle!“

Jak jste spokojen s obsazením jednotlivých rolí? Pro mnoho ostravských diváků jde zčásti o méně známá jména a většinou jsou to velmi mladí zpěváci…

S obsazením jsem spokojen velmi. V první řadě musím zmínit Petera Cmorika, který je ideálním představitelem Ježíše. Má rockovou přípravu, je velmi charismatickým zpěvákem a pro tu roli se hodí i typově. Ale podobně bychom mohli hovořit o dalších protagonistech. My jsme na všechny role dělali konkursy, o které byl obrovský zájem, přihlásilo se přes 120 lidí na hlavní i menší role. Pak jsme dělali ještě workshopy, protože u některých rolí jsme si nebyli úplně jisti. Cítili jsme v tomto obrovskou odpovědnost, protože Kamil Střihavka, Dan Bárta a Bára Basiková nastavili určitou laťku, ale na druhou stranu tohle je generace, která dnes už patří k padesátníkům. My jsme v Ostravě měli příležitosti postavit novou ježíšovskou generaci. Řada protagonistů, které jsme obsadili do hlavních rolí, není v Ostravě neznámá, koneckonců druhý představitel Ježíše Lukáš Vlček už u nás v několika rolích vystoupil a zpíval i na koncertě Volá Londýn, kde s velkým ohlasem zazpíval stěžejní skladbu Gethsemane (I Only Want To Say). Do role Jidáše jsme obsadili dva velmi mladé chlapce – Romana Tomeše, který už má určité muzikálové zkušenosti, a Lukáše Adama, který je držitelem ceny DIMF za hlavní mužskou roli v muzikálu Fantom Londýna….

Jak to pozoruji na posledních zkouškách, musím říct, že obsazení ve všech alternacích bude opravdu velmi zajímavé. Nechci to zakřiknout, ale myslím, že inscenace bude úspěšná.

Zatímco všechny role budou alternovat dva zpěváci, u postavy Máří Magdaleny je to jinak, v ostravské inscenaci ji ztělesní hned tři zpěvačky, přitom každá je úplně jiná jak hlasově, tak i typově a věkem? Proč tolik alternací u této postavy?

V našem divadelním souboru máme dvě velmi výrazné a úspěšné zpěvačky Martinu Šnytovou a Hanku Fialovou. Každá je samozřejmě jiná. Máme za to, že postavu Máří Magdaleny nemusí hrát mladá dívčina, ale může to být i žena, která již má nějaké zkušenosti. Kromě našich zpěvaček nás na konkursu velmi zaujala Vendula Příhodová, která té roli dodala zajímavé charisma a čerstvou energii. Navíc jak Hana Fialová, tak Martina Šnytová jsou velmi vytížené v dalším repertoáru, takže i proto jsme se rozhodli pro tři alternace. A musím říct, že každá z nich se role zhostila jinak, všechny tři jsou výborné a stojí za to je vidět.

V příští sezóně budete jediným divadlem v České republice, které bude mít v repertoáru hned čtyři Webberovy muzikály najednou, tedy kromě Ježíše také Sunset Boulevard, Evitu a muzikál Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, který se na podzim vrací v obnovené premiéře. Předpokládám, že to bude jen pro jednu sezónu…

Ano, muzikál Sunset Boulevard budeme uvádět už jen v příští sezóně, stanoví to licenční podmínky. Rockovou operu Jesus Christ Superstar ale budeme mít na repertoáru ještě mnoho let, alespoň v to doufáme…. A můžu prozradit, že kdo by chtěl vidět všechny Webberovy tituly v nadcházející sezóně, bude moci využít speciální předplatné, které nabídne všechny čtyři inscenace.

Uvažujete už teď do budoucna o dalším muzikálu z díla Anderewa Lloyd Webbera, nebo se tato dramaturgická linie Ježíšem uzavírá?

Myslím, že si teď na pár let můžeme dát přestávku. Vždyť v příští sezóně bychom rádi uvedli další prvotřídní muzikál Rebecca, který je teď ve světě obrovským hitem. Co se týče díla Andrewa Lloyd Webera, vnímáme Ježíše jako završení této série, i když nevylučuji, že někdy v budoucnu bychom mohli nastudovat i některé z jeho dalších děl.