Premiéra baletu Barocco & Carmina Burana přinesla dlouhotrvající potlesk vestoje a ovace diváků

První část věnovanou tanci na hudbu Johanna Sebastiana Bacha v choreografii polského choreografa Jacka Przybylowicze zahájila sólistka Markéta Kubínová hrou na violoncello ještě v rozsvíceném sále Divadla Jiřího Myrona. Po krátkém hudebním úvodu se v hledišti setmělo a tanečníci tančící na reprodukovanou hudbu složenou z vybraných a většinou velmi známých Bachových děl postupně zaplňovali plochu jeviště.

Jednotlivá taneční čísla od sebe oddělovalo sólové violoncello Markéty Kubínové, která se se svým úkolem vypořádala s velkou jistotou. Choreograf Jacek Przybylowicz se soustředil zejména na hledání možností lidského těla v interpretaci abstraktní struktury Bachových hudebních děl. Převážně sborový tanec jen s několika málo sóly jednotlivců a dvojic klade velké nároky na synchronizaci tanečního projevu všech účinkujících. Tyto nároky byly splněny.

Zuzana Majvelderová a Rei Masatomi v baletu Barocco. (Foto: Martin Popelář)

Dojem, že v choreografii jde převážně o důraz na techniku tance, podtrhují i kostýmy odkazující  zejména u mužské části souboru na červené trenýrky tělocvičných  úborů. Přes hlavní důraz na techniku však celku nelze upřít i výtvarně velmi působivé scény, zejména ve frontálním čísle v závěru této inscenace. Celkově však, i když jde o balet, v Przybylowiczově Baroccu dominuje Bachova hudba.

Brígida Pereira Neves a Peter Ondrka v baletu Barocco. (Foto: Martin Popelář)

Druhá část po přestávce patřila scénické kantátě Carmina Burana Carla Orffa v choreografii maďarského choreografa Youri Vámose. V jeho přístupu k interpretaci Orffova díla převažuje snaha adekvátně naplnit emocemi v projevu tanečníků Orffovu vášnivou hudbu.

V pozadí jeviště je stupňovitě usazen pěvecký sbor spolu se sólisty a malým orchestrem. Nad zpěváky svítí velký bílý kruh připomínající měsíc překrytý menším černým kruhem symbolizujícím zatmění. Bílá barva kotouče se ve střední části změní na červenou a v závěru ve fázi odcházejícího zatmění se vrací zase k bílé.

Kostýmy, které navrhl také Youri Vámos, jsou ve dvou barvách: muži mají zelené kilty, od pasu nahoru jsou nazí, ženy tančí ve žlutých a zelených šatových sukních. Mužské kilty jsou ve druhé části odloženy a muži tančí jen v béžových kraťasech symbolizujících nahotu.

Scéna z nového baletu Carmina Burana. (Foto: Martin Popelář)

Choreografie obsahuje množství sborových tanečních scén i řadu velmi náročných sólových výstupů. Hlavním tématem je láska v jejích odchodech a návratech, hledání naplnění života v láskyplném partnerském vztahu.

Hlavní ženskou roli ztvárnila v první premiéře Chiara Lo Piparo (v sobotní druhé premiéře bude tuto postavu tančit Brigita Pereira Neves). Role Virgin Chiaře dokonale sedí. Její jižanský, rodišti na Sicílii odpovídající temperament, spojený s půvabem tanečnice a velmi dívčím, téměř dětským zjevem, umocňuje romantické pojetí tématu vtisknuté choreografem do konceptu inscenace.  Sólistce při premiéře zdařile sekundoval Veaceslav Burlac (v alternacích Filip Staněk a Koki Nishioka).

Scéna z nového baletu Carmina burana (Foto: Martin Popelář)

Dirigent Marek Prášil vedl sbor a orchestr k velmi dynamickému výkonu. Mezi pěveckými sólisty doslova zářil barytonista Filip Bandžak. Krásná barva jeho hlasu, bezchybná intonace a procítěný projev jsou vrcholem hudební části inscenace. Vysoké ocenění zasluhuje také sbormistr Jurij Galatěnko.

Baletní projekt Barocco & Carmina Burana v podání baletu NDM je strhující podívanou, a nadšení, které vzbudilo první provedení, je zcela namístě.