Odešel Lumír Pivovarský, legendární sbormistr a laureát Ceny města Ostravy
13.10.2014 00:48 Milan Bátor Hudba Aktualita, Anketa
V sobotu 11. října 2014 doznělo srdce vynikajícího sbormistra a pedagoga Lumíra Pivovarského. Letos v listopadu by mu bylo 83 let. Byl uměleckým vedoucím Vysokoškolského pěveckého sboru Ostravské univerzity, dirigentem Pěveckého sdružení moravských učitelů a řady dalších sborů. Dlouhá léta vyučoval na Ostravské univerzitě a úspěšně reprezentoval české sborové umění po celém světě. Je laureátem řady ocenění - Ceny Ferdinanda Valy, Ceny Ministerstva kultury, Ceny Bedřicha Smetany a před dvěma lety obdržel i Cenu města Ostravy. Řada osobností na něj vzpomíná v anketě deníku Ostravan.cz.
Sbormistr Lumír Pivovarský na archivním snímku.
Foto: Archiv Chorus Ostrava
Jan Hališka, violoncellista, ředitel festivalu Janáčkovy Hukvaldy: Odešel další z výrazných muzikantů, které jsem potkával po celý život. Znal jsem se dobře i s jeho otcem, houslistou – koncertním mistrem divadelního orchestru. Hráli jsme dokonce spolu v komorním souboru a táta se často s hrdostí zmiňoval o svém synovi. Pro sborové umění i hudební pedagogiku vykonal profesor Lumír Pivovarský opravdu hodně. Byli jsme kolegy i na Pedagogické fakultě, kde úspěšný sbormistr a pedagog nejdříve habilitoval na docenta a později obhájil profesorský titul ve jmenovacím řízení, kterému jsem byl sám přítomen. Účastnil se všeho významného, co se v oblasti sborového zpěvu dělo. Byl nejenom členem, ale i jedním z dirigentů našeho nejvýznamnějšího mužského sboru – Pěveckého sdružení moravských učitelů. Smíšený sbor Ostravské univerzity byl jeho dílem od počátku a po většinu jeho existence byl Lumír Pivovarský jeho uměleckým vedoucím a hlavním sbormistrem. Přitom nesmírně imponovala jeho skromnost a zájem o to, co dělají jeho kolegové. Jeho laskavý úsměv vždy potěšil každého, s kým se setkal. Velmi lituji jeho odchodu.
René Adámek, klavírista, dlouholetý pedagog Ostravské univerzity: Profesor Lumír Pivovarský byl pro mne nejen vynikajícím hudebníkem, skvělým sbormistrem a uznávaným pedagogem, ale především osobním přítelem. Před pár dny jsme se ještě telefonicky domlouvali na případném setkání. Žel Bohu, už k němu nedojde. Lumír však navždy zůstane v mé mysli a srdci zapsán jako vzdělaný a skromný umělec, jakých není mezi námi mnoho.
Jaromír Javůrek, ředitel mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj: S profesorem Pivovarským jsem se znal velice dobře a velmi jsem si vážil jeho sbormistrovské práce. Jím vedený Vysokoškolský pěvecký sbor Pedagogické fakulty (později Ostravské univerzity) patřil ve své kategorii ke špičce, což dokazoval nejen v mezinárodních soutěžích, ale i svými rozhlasovými nahrávkami (jeho Martinů mi zní dodnes v uších)… Díky těmto kvalitám jsem mohl sbor v devadesátých letech zvát ke spolupráci s Janáčkovou filharmonií (mimo jiné Mozartovy mše, Česká mše vánoční J. J. Ryby a další tituly). Lumír Pivovarský byl nesmírně obětavý člověk a snad vedle pedagogické činnosti věnoval všechen svůj čas sborovému zpěvu. Díky své trpělivosti a laskavému přístupu dokázal i amatérské pěvecké sbory připravit na koncertní vystoupení. Nyní si uvědomuji, že jsem jej nikdy neviděl rozčileného, rozzlobeného, otráveného – byl neuvěřitelně vyrovnaný člověk. Zůstává po něm velice kvalitní a rozsáhlá sbormistrovká práce. Jsem rád, že jsem jej znal a že jsem s ním spolupracoval.
Edvard Schiffauer, hudební skladatel a pedagog: Nádherný, skvělý člověk, který navíc měl dar samozřejmě a dokonale vystihnout to pravé v každé skladbě, v každém sboru. A opravdu nezapomenutelný (a to nejen proto, jak se svým sborem nacvičil, prováděl a nahrál mé vánoční koledy).
Jan Mlčoch, sbormistr: Byl to člověk, který dokázal lidem rozdávat radost. Ať už radost z hudby, nebo radost z obyčejného žití. Věčně usměvavý, ale občas také přísný… Jednoznačně jedna z největších osobností, kterou jsem kdy v živote potkal… vděčím mu za mnohé, nejspíš úplně za vše… děkuji, Lumíre, za to, co jste pro nás udělal. Bylo pro mne ctí stát Vám tolik let po boku a učit se od Vás.
Jiří Slovík, sbormistr a pedagog: Setkání na celý život: Je červen 1976 a Vysokoškolský pěvecký sbor Pedagogické fakulty natáčí v ostravském studiu Českého rozhlasu. Náhodou jsem se tam dostal, seděl vedle těch velkých dveří, poslouchal a díval se a vnímal něco, co mne oslovilo. Lumír pracoval se sborem. Konec VŠB, konec techniky, chtěl jsem dělat to, co jsem před sebou viděl a slyšel. Střih. Červenec 2014. U nás na chalupě. Setkání studentek, které jsou dnes sbormistryněmi, kantorkami, zpěvačkami. Jsem u toho a jako překvapení Lumír Pivovarský, se kterým jsem se na tomto překvapení domluvil na koncertě Janáčkovy filharmonie. Vzpomínky na všechno, co bylo krásné, co nás naplňovalo. Vzpomínky, které nás dovedly k tomu, co dnes děláme. Děkujeme ti, Lumíre.
Jiří Pospíšil, hudební režisér a pedagog: Kdyby teď v jednom šiku nastoupili všichni sbormistři severomoravského regionu a okolí, minimálně devadesát procent z nich by byli ti, kteří se coby členové Vysokoškolského pěveckého sboru Ostravské univerzity několik roků kromě zpívání dívali i divili, jak to ten Lumír „mává“, že mu z toho leze taková výborná muzika. No, a později, když odešli do svých působišť, jsa dobře poučeni, začali mávat také a výsledkem je rovněž výborná muzika. (S nadhledem lze říci, že co se týká odchovaných muzikantů, je Bach se svými patnácti potomky proti Pivovarskému docela žabař). Zkrátka, kam oko dohlédne, tam sbormistr z Lumírovy líhně. Díky jemu je náš region baštou výborných pěveckých sborů – od dětských po seniorské. Tento slušný, skromný a určitě ne nějak ambiciózní člověk tímto sám sobě postavil pomník podobný pyramidám, o kterých víme, že se vysmívají času. A tak na Lumíra Pivovarského nebude možné nikdy zapomenout, protože vlastně tady někde mezi námi pořád bude.
Rozloučení s prof. Lumírem Pivovarským se bude konat dne 17. října 2014 v Kostele Panny Marie Královny v Ostravě – Mariánských Horách v 15 hodin.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.