Ostravský Bratránek z Batávie je vtipným a zábavným holdem operetnímu žánru
5.10.2014 00:59 Ladislav Vrchovský Divadlo Recenze
Opereta Eduarda Künnekeho Bratránek z Batávie patří k vyhledávaným titulům svého žánru. Národní divadlo moravskoslezské ji nastudovalo od roku 1923 již počtvrté. Tentokrát v překladu a úpravě libreta od Tomáše Vůjtka, který je také dramaturgem inscenace, a v režii Tomáše Jirmana, zatím spíše známého ze svého činoherního hereckého působení, i když již několik úspěšných režií na svém kontě tento ostravský herec a režisér má.
Martina Šnytová a Josef Moravec v inscenaci Bratránek z Batávie
Foto: Martin Popelář
Spojení dramaturga Tomáše Vůjtka a režiséra Tomáše Jirmana je základem úspěšnosti inscenace. Oba mají velmi blízko k nadhledu a laskavé ironii, se kterými přistoupili k realizaci operetního kusu.
Oba dva výtvarníci, kteří se na inscenaci podíleli, tedy David Bazika a Lucie Loosová, svými secesi připomínajícími nápady jak ve scénografii, tak v kostýmech přístup dramaturgicko-režijní dvojice umocňují.
Připomínka prvorepublikového sokolského hnutí a českého národovectví je dalším základním stavebním kamenem nového nastudování. Žánr operety je tu však ctěn do patřičné míry, svým způsobem je mu i vzdáván hold, a přitom je to právě přesná míra nadsázky, patrná i z jednotlivých hereckých a pěveckých výkonů, která z této verze Bratránka z Batávie dělá záležitost vtipnou, a divácky velmi vděčnou.
Režisér se nevyhýbá ani zesměšňování prudérie, ba dokonce záměrně některé scény ladí do vkusně erotické polohy. Zcizovací efekty (podávání láhve do orchestřiště apod.) jsou oblíbeným prvkem Tomáše Jirmana a zde jsou užívány v přesné míře.
Ve druhé, sobotní premiéře (4. října 2014), ze které je psána i tato recenze, ztvárnila roli Julie Martina Šnytová. Její pěvecký výkon byl intonačně jistý a herecky věrohodný. Lada Bělašková, členka ostravské činohry, ji v roli Manči sekundovala s hereckou bravurou a několik málo intonačních nejistot překryla spontánností svého projevu. Pokud by se z projevu těchto dvou představitelek dal namíchat interpretační mix, pak bychom mohli hovořit o ideálu operetního herectví.
Výrazný výkon předvedl i Peter Svetlík v roli „Prvního neznámého“, komediální schopnosti opět prokázali Marcel Školout a Libor Olma v rolích Václava a Karla. Velké sympatie publika si získali i Roman Harok v postavě Evžena Zahradníka a Václav Morys jako Josef Kozelka. Ostatní účinkující, Janka Hošťáková jako Božena Kozelková, Josef Novák-Wajda coby Evžen Zahradník a Josef Lekeš, který ztvárnil „Druhého neznámého“, splnili nároky žánru i záměru inscenace. Na záživnost celého jevištního tvaru má nemalý vliv i výkon desítky tanečníků v baletních sborových scénách.
Pokud se současný šéf souboru opereta-muzikál NDM Patrick Fridrichovský v nedávném rozhovoru pro Ostravan.cz vyjádřil, že opereta i muzikál mohou být zábavné, a rozhodně nemusejí být hloupé, pak Bratránek z Batávie, který je prvním kusem souboru pod jeho vedením, tato slova zcela naplňuje.
Nic na tom nemění ani fakt, že ve druhé části po přestávce poněkud došly režijní nápady. Pokud představitelé všech postav tento handicap ovlivní větším nasazením, energií i hereckou tvorbou, bude obecenstvo na reprízách zajisté spokojeno.
Pro úplnost dodáváme, že pod hudebním nastudováním nové operety je podepsán Karol Levický, který u dirigentského pultu alternuje s Jakubem Žídkem. Choreografii tanečních scén vystavěla Jana Hanušová.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.